Projevy IV

Napsal Laďa (») 14. 5. 2015, přečteno: 391×

Každá polonahá myšlenka ve svých záhybech ukrývá řadu diskusí. Lidé jsou schopni číst její kód a dokonce běhat kolem něj. Co zbývá, když zrak pohasíná v šeru a jsme odkázáni na jiné smysly? Bude to v pořadí další bod, cíl meta, nebo pouhá věta než zakončí náš skon. Naší úchvatnou existenci. Plivali jsme na chodníky a stačilo to jen na pár pokusů, abychom to dovedli k dokonalosti. Tíží nás hodnoty a celý svět. Období, která přeskočíme, abychom se mohli vracet. To se říká, když vládne politika a žádná splněná přání. Uhlem malujem na komíny a mour nás děsí. Tam kdesi uvnitř. Pár let degenerace a pozitivum je de facto insolventní. Demagogie růstu vede k plešatosti a všechny okolnosti ať sežere pes. Hyeny nad i před popravou hodují, tak velí příroda. Už generace před námi a to je v knihách děsil konec světa. Možná je to anekdota, která se ujala - jedna z mála. Z popela povstal Perseus i další. Televize je toho plná. Davová vlna v odhodlání. Tak redukuji jisté možnosti. Výsledek se potácí s arogancí na půl žerdi s vtipem. Samolibost versus blbost. A ani kapka moudrosti. No je to ku zlosti. Každý povrch má nerovnosti. Je to rumiště. Ne však od slova rum (tuzemák), ale má to co do dočinění s rašelinou. Na závěr to nebude lehké. Přesně tak jak začátek vyvolal několik otázek a já neodpověděl ani na jednu. Dnes se to tak dělá, je to moderní. Inteligentní a vlastně to člověka obohacuje. Šáhněte si někdy na nos, jestli nelžete sami sobě. Nashledanou?

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedna a dvanáct